MOXA ‚ TYGROVÁNÍ
, TYGROVÁNÍ
Moxování 
Moxování bylo rozšířeno hlavně v chladných severních oblastech Číny. První zmínky o prohřívání aktivních bodů v čínské literatuře se datují kolem 3.st.př.n.l. Akupunkturní body nebo části těla se prohřívají doutnajícím pelyňkem napěchovaným do tvaru připomínající doutník.
Moxování má podobné efekty a výsledky jako akupunktura, ale u vleklých nemocí je účinější. Pokusy prokázaly, že na biochemické a buněčné úrovni má požehování na organismus daleko větší efekt. Zvětší se produkce bílých a červených krvinek a krevního barviva, obecně se zlepšuje oběh krevní i lymfatický.
Klienti se po prohřívání cítí ospalí, relaxováni a pociťují teplo v celém těle. Zvláště to oceňují lidé, kteří konstantně trpí chladnými končetinami anebo pociťují jiné oběhové problémy.
Cena moxování: 100,-/30min
TYGROVÁNÍ
Je to metoda tepelné a dynamické stimulace a využívá poznatků tradiční čínské medicíny. Tygry jsou kovová pouzdra, do nichž se vkládají doutnající bylinné tyčinky, které jsou vyrobené ze speciální směsi bylin. Teplo a dým ze směsi bylin v tyčince vyhání z těla chlad a hlavně vlhko, proto se hodí zejména při ošetření otoků.
Dále tygrování ovlivňuje hormonální systém, zmírňuje menstruační potíže a bolesti v podbřišku, zlepšuje trávení, stimuluje plíce, ovlivňuje astma. Prohřívá celé tělo a má detoxikační účinek.
Velmi dobré zkušenosti mám při bolavých bedrech, nachlazeních a ucpaných dutinách.
Nejčastější použití:
- stimuluje se plíce (prevence rakoviny, ovlivňuje astma)
- trávení (bolesti břicha, nafouknutí, zácpy)
- menstruační potíže (bolesti v podbřišku)
- ovlivňuje hormonální systém a jiné
- obnovuje schopnost organismu nastartovat samo-uzdravovací procesy
Kontraindikace:
- Křečové žíly
- Kožní infekce
- Hypersensitivita na teplo
- Vysoký krevní tlak
- Nedávné operace
- Záněty
- Těhotenství
- Sluneční popáleniny
- Otevřené rány a modřiny
Cena tygrování: 100,-/30min
Mízní soustava - definice
Mízní soustava (lymfatická) není součástí oběhové soustavy ve smyslu cirkulace tělních tekutin v uzavřené cévní soustavě. Tvoří jednosměrnou dráhu z mezibuněčných prostorů do krve.
Funkce lymfatické soustavy, kterou zprostředkuje tekutina v ní proudící - lymfa:
- Odvod tkáňového moku
- Odvod tuků ve formě kapének do horní duté žíly
- Odvádí z těla produkty metabolismu (škodlivé, nepotřebné látky)
- Vede do krve živiny
- Míza se podílí na stálosti vnitřního prostředí tzv. homeostáze.
Lymfa (míza) je nažloutlá tekutina, která koluje v lymfatickém systému. Má podobné složení jako krevní plazma. Lidské tělo obsahuje asi jeden litr lymfy. Lymfa vzniká v mezibuněčných prostorech z tkáňového moku. Za 24 hodin se v těle vytvoří asi 2,5 litru lymfy.
Sbírá se do mízních vlásečnic (lymfatických kapilár). Pokračuje dál širšími cévami, kde se pak na různých místech nachází lymfatické uzliny, které lymfu filtrují. Lymfatické cévy se postupně spojují do tzv. ductus thoracicus, která lymfu odvádí do žilního systému. Lymfa tedy necirkuluje v uzavřeném oběhu, jako je to například u krve. Protrhnutí stěn mízních cév může vést k otokům.
Složení lymfy je proměnlivé - závisí na tom, v kterém orgánu vzniká. Je do určité míry podobné složení krevní plazmy, má však mnohem méně bílkovin. Nejvíc jich v lymfě pochází z jater. Lymfa, která přichází z trávicí soustavy, má zase vysoký obsah tuků. Lymfa v kapilárách neobsahuje buňky. Ty se do ní dostávají až po průchodu některou lymfatickou uzlinou.
V ductus thoracicus má lymfa narůžovělou barvu, je kalná a obsahuje mnoho buněk. Má i schopnost se srážet, podobně jako krev. 99% jejich buněk tvoří lymfocyty, z toho 95% jsou malé lymfocyty. Ostatní buňky jsou v lymfě ojedinělé.
A. A. Mízními cévami
B. B. Lymfatickými uzlinami
C. C. Tonzilami (mandlemi - krční, nosní)
D. D. Slezina - největší lymfatický orgán
E. E. Brzlík - žláza pod hrudní kostí
F. F. Apendix
ad A) Mízní cévy vznikají jako slepě zakončené kapiláry v tkáňovém moku. Protkávají všechny orgány. Mízní kapiláry se sbíhají ve větší mízovody, které ústí do žil v dolní části krku:
· Hrudní mízovod - největší - míza z dolní a levé části těla
· Pravostranný mízní kmen - míza z pravé části hrudníku a z hlavy
ad B) Lymfatické uzliny jsou drobné bělavé uzlíky tvořené síťovitou tkání, oválné nebo kulovité, velikost 10 - 25 mm. Dle umístění je dělíme na krční, podpažní nebo tříselné.
Podílí se na obraně organismu, při infekci jsou zanícené - zduří, probíhají zde obranné reakce. Obsahují lymfocyty vytvářející protilátky. Jsou v nich uloženy fagocytující makrofágy, které při rakovinném onemocnění zachycují nádorové buňky i ze vzdáleného místa - metastázy.
ad C) Slezina je největší lymfatický orgán, 12 - 20 cm velký, tvar kávového zrna. Je uložena v břišní dutině pod levou brániční klenbou, hluboko při páteři. Proteče jí 300 ml krve denně. Obsahuje 2 typy tkáně: červenou a bílou pulpu.
Slezina je orgánem, kde se vychytávají a destruují opotřebované červené krvinky a kde se v mízních uzlíčcích tvoří lymfocyty. Představuje hlavní místo obrany proti škodlivinám a infekci vnikající do cirkulace. Slezina dále slouží jako "rezervní nádrž krve", která je ze sleziny vypuzena při zvýšené potřebě kyslíku.
Při zátěži (např. při běhu) tzv. píchá.
ad D) Brzlík je žláza na hrudní kosti, skládá se ze dvou laloků. V mládí je mohutnější, zajišťuje dozrávání pohlavních hormonů, později zachovává pouze schopnost vytvářet T-lymfocyty. V dospělosti přeměněn v tukově-vazivovou tkáň.
